I když je bydlení ve vlastním domě nebo bytě ideálním řešením, přesto tak mnozí z našinců dosud nebydlí a zřejmě ani nikdy bydlet nebudou. Ne proto, že by tito svůj vlastní objekt k bydlení nechtěli, ale proto, že na něj jednoduše nemají. Koupit si vlastní nemovitost totiž znamená vynaložit natolik závratnou částku, že by na to normální člověk šetřil celý život, a přesto by se jí možná nikdy nedočkal. A půjčit si na něco takového sice lze, ale pak se zase musí splácet, a ani na to pochopitelně leckdo z nás nemá.
A měli by tak ti méně solventní z našich řad vzdát své snažení? Měli by rezignovat na naději, že budou mít někdy příbytek, ze kterého je nikdo nikdy nevyžene ani po nich nebude chtít přemrštěné platby?
Nemusí tomu tak být. Ono je totiž možné vzít si hypotéku, tedy půjčku na bydlení, u níž dostane člověk pro tento účel značnou sumu peněz, jež potom po dlouhou řadu let splácí. A pokud je na tom snad někdo tak, že ani takovou hypotéku na vlastní nemovitost nedostane? Pak také ještě není konec všem nadějím. Na hypotéku se totiž dá někdy pořídit i družstevní byt.
Jenom je třeba si uvědomit jedno. A sice že hypotéka družstevní byt Fahd zčásti zaplatit může, ale jen tak se nesežene a nemá ani takové parametry, jaké má hypotéka běžná.
Na družstevní byt se tu půjčuje jenom menší část jeho ceny, než s jakou lze počítat u hypoték na objekty soukromé, a člověk tak musí dát větší podíl ze svého. Je tomu tak proto, že družstevní byt tomu, kdo si ho kupuje, vlastně nepatří, že se takový kupující stává pouze majitelem podílu na celém družstevním objektu, což poněkud komplikuje situaci v případě, kdy není hypotéka řádně splácena.
Ale protože jsou družstevní byty levnější než ty soukromé, může být i toto řešení výhodné, daleko dostupnější pro ty, kdo by si soukromou nemovitost dovolit nemohli.